rumburk.farnost.cz

Klášterní kostel sv. Vavřince v Rumburku

Současnost

Klášterní kostel sv. Vavřince je veřejnosti celoročně přístupný v rámci prohlídek areálu sousední loretánské kaple Panny Marie. V kostele se konají příležitostné mše svaté, koncerty a kulturní akce. Svatovavřinecká pouť se slaví 10. srpna. Více informací o kulturních a církevních akcích: www.loretarumburk.cz

V ambitu Lorety v Rumburku je k vidění stálá expozice "Kapucínský konvent v Rumburku (1683 - 1950)", která přibližuje historii kláštera v dobových plánech a fotografiích. Výstavu při příležitosti 325. výročí zahájení stavby kapucínského kláštera v Rumburku připravila v roce 2008 Římskokatolická farnost - děkanství Rumburk za finanční podpory Česko-německého fondu budoucnosti.

Kontakt

Loretánská kaple s ambitem a kostel sv. Vavřince
Třída 9. května 149/27, 408 01 Rumburk
GSM +420 604 555 922
e-mail: loreta.rumburk@seznam.cz
www.loretarumburk.cz
www.poutni-mista-sluknovsko.cz

Otevírací doba

úterý - sobota
duben - říjen 10.00-17.00 h.
listopad - prosinec 9.00-16.00 h.

Stavební a historický vývoj

Klášterní kostel sv. Vavřince v Rumburku byl srdcem kapucínského konventu sv. Vavřince v Rumburku. Nalézá se v centru města, v sousedství loretánské kaple Panny Marie. V rámci šluknovského výběžku je jediným novověkým klášterním kostelem. K jeho stavbě došlo v letech 1683-1685. Kostel byl vysvěcen 9. 4. 1690 litoměřickým biskupem Jaroslavem Ignácem ze šternberka.

Pro stavbu kostela a kláštera byl kapucíny vybrán pozemek nedaleko zámku. Jeho polohu na okraji města považovali řeholníci za velmi příznivou. Byl vzdálen dvě stě kroků od nejbližších domů mezi silnicí do Lužice a dvěma cestami k zámku. Při stavbě kláštera a kostela sv. Vavřince se mělo původně využít stavebního plánu pátera Bruna Budějovického, jednoho ze čtyř řádových architektů české kapucínské provincie. V prosinci 1680 zhotovil P. Bruno plány ke stavbě kláštera v Zákupech, před tím pracoval i v Kolíně, Žatci a Opočně. Dokončení rumburské stavby se však již nedočkal, zemřel zde 8. 1. 1683. V Rumburku byly nakonec realizovány stavební plány dalšího kapucínského řádového stavitele pátera Georgia Monacensia z bavorského Mnichova (zemřel 20. 12. 1696 v Mnichově Hradišti), který se zúčastnil stavby kláštera, např. V Třebíci a Mnichově Hradišti.

Impuls k vybudování kláštera s kostelem sv. Vavřince dal dvorský úředník, diplomat a majitel panství Rumburk hrabě František Eusebius z Pöttingu (1626-1679). Příchod mnišského žebravého řádu do Rumburku měl být "poděkováním Bohu za zámožnost". V závěti z roku 1662 zavázal své dědice pod hrozbou ztráty majetku vystavět kapucínský klášter pro dvanáct řeholníků. Barokní klášter s kostelem byl vybudován nákladem knížete Antonína Floriana z Liechtensteinu. Mobiliář kláštera a oltářní obraz v kostele sv. Vavřince hradil Pöttingův bratranec, hrabě Johann Sebastian z Pöttingu.

Výsledná podoba kostela byla ovlivněna regulemi Řádu menších bratří kapucínů (OFMCap. - Ordo Fratrum Minorum Capuccinorum), postavena byla prostá nečleněná stavba. Kostel sv. Vavřince má podélnou dispozici s boční kaplí sv. Antonína Paduánského a typickým kapucínským chórem za dřevěnou přepážkou. Na severozápadní straně k němu přiléhá patrová klášterní budova. Po dostavbě se kostel dočkal minimálních stavebních změn. Jediná generální oprava kostela se za vedení rumburského stavitele Josefa Hampela uskutečnila v letech 1913-1914.

Nad hlavním chodem do kostela se nachází restaurovaná nástěnná malba mučedníka sv. Vavřince.

Vývoj po roce 1950

Kostel sv. Vavřince byl spolu s loretánskou kaplí Panny Marie, křížovou chodbou a objektem Svatých schodů do roku 1950 součástí kapucínského kláštera. Posledním rumburským kvardiánem (představeným) kláštera byl páter Mansuet (vlastním jménem Karel Ston). Po násilném zabrání a zrušení kapucínského kláštera v Rumburku 4. 5. 1950 při tzv. Akci K (klášter) byl kostel užíván církví československou, posléze pravoslavnou a od roku 1957 je opět užíván římskokatolickou církví. Objekt kláštera byl do roku 1961 využíván jako depozitář Okresního muzea v Rumburku. Od 70. do 90. let 20. století probíhala jeho celková rekonstrukce pro potřeby městské knihovny. Dokončena byla v letech 1991-1994.

Interiér klášterního kostela

Cenné je dochované původní vybavení, výzdoba a výmalba interiéru. Na hlavním oltáři visí obraz Umučení sv. Vavřince. Motiv představuje diakona Vavřince (230 - 258 po Kristu), patrona knihovníků, kuchařů a koželuhů, který byl umučen v Římě r. 258 na železném roštu nad horkým uhlím při pronásledování křesťanů římským císařem Valerianem. Obraz byl údajně pořízen ve španělsku hrabětem z Pöttingu. Autorství obrazu se připisuje španělskému malíři jménem Juan Fernandéz Navarette (1526-1579), není však dosud archivně ověřeno. V kostele byl původně umístěn obraz Obětování Krista v chrámu od malíře Antona Kerna (1709-1747), mistra saského a českého rokoka. Dnes je zapůjčen do Galerie a muzea litoměřické diecéze v Litoměřicích. Obrazy na bočních oltářích Nanebevzetí Panny Marie a Svatý František přijímající stigmata pocházejí z 19. století.

Krypta

Pod hlavní lodí kostela sv. Vavřince se nalézá 16 m dlouhá krypta z roku 1683, v níž jsou uloženy ostatky 29 osob, pravděpodobně řeholníků a laiků z bývalého kapucínského kláštera a knížecího rodu Liechtensteinů.

Klášterní betlém

Kapucíni jsou odnoží františkánů, proto byli v Rumburku především oni hlavními nositeli betlémářské tradice. V kostele sv. Vavřince se postupně vystřídaly tři betlémy, ten poslední byl pořízen roku 1922. Na jeho výrobě se podíleli místní řezbáři a náklady na vyřezání uhradila sbírka mezi věřícími. Na výrobě jediného klášterního betléma šluknovska se podílela řada místních řezbářů. Betlém zaujímá plochu zhruba 20 m2 a staví se v postranní kapli sv. Antonína Paduánského. Klášterní betlém v Rumburku je k vidění od začátku adventu do 2. 2. Od roku 2013 se betlém staví jako proměnlivý - nejprve se postaví scéna klanění pastýřů, poté klanění mudrců a nakonec scéna útěku do Egypta.

Klára Mágrová, 5. 8. 2014