rumburk.farnost.cz

Křížové cesty Šluknovska

Šluknov 1738-1756

Křížové cesty

Za výstavbou nejstarší a obsahově nejzajímavější křížové cesty ve Šluknovském výběžku stál slib pivovarnického tovaryše Antona Drösela. Slíbil Bohu, že pokud ve Šluknově nalezne práci a domov, postaví na skalnatém kopci nad městem křížovou cestu. Přání se mu splnila a slib dodržel. Začal se stavbou křížové cesty, kterou dokončili jeho následovníci. Na Křížovém vrchu ve Šluknově, zhruba 500 m jihovýchodně od kostela sv. Václava najdeme rozsáhlou křížovou cestu s četnými kaplemi a umělými jeskyněmi. Postavena byla v letech 1738-1756. Má charakter pašijové cesty a příběh Ježíšova utrpení vypráví již od Poslední večeře a modlitby v Getsemanské zahradě. Kromě 12 barokních sloupků zastavení byla vybudována kaple Božího hrobu, grotta sv. Petra a sv. Máří Magdalény a Getsemanská zahrada. Křížová cesta se rozšiřovala i v dalších stoletích, např. roku 1872 byla postavena kaple Poslední večeře a 1925 kaple Bičování Krista. V letech 1995-2005 křížovou cestu opravilo Město Šluknov. Do výklenků zastavení byly umístěny kopie reliéfů, které vyřezali zdejší řezbáři. Dochovaly se i původní dřevěné reliéfy.

Použitá literatura...

Anonym: Der Kreuzberg von Schluckenau. Arciděkanský úřad ve Šluknově, okolo 1930
Jaburková, Iva: Křížový vrch ve Šluknově / Kreuzberg in Schluckenau. Město Šluknov, 2008. 42 s.
Jaburková, Iva: Křížové cesty u nás - Šluknov. In: Mlejn 1/2003
Mágrová, Klára: Výstava v Loretě Křížové cesty Šluknovska je k vidění do května (Šluknov). In: Děčínský deník, 2. 5. 2011, s. 9

Jiřetín pod Jedlovou 1759-1764

Křížové cesty

Nejznámější a nejčastěji fotografovanou křížovou cestou Šluknovska je křížová cesta v Jiřetíně pod Jedlovou. Druhou nejstarší křížovou cestu regionu najdeme na Křížové hoře (původně Kahle Heide), 400 m jihozápadně od kostela Nejsvětější Trojice. Počátky poutního místa jsou spojeny s legendou o sedmi bratrech rodu Donthů z Jiřetína a zázračných uzdraveních, které se odehrály u dřevěného kříže po přímluvě Ježíše. V letech 1759-1764 bylo díky jiřetínskému faráři Gottfriedu Liessnerovi postaveno 11 rokokových zděných kapliček s reliéfními výjevy, kaple Povýšení sv. Kříže, kaple Božího hrobu a Getsemanská zahrada. Křížová cesta byla posvěcena 17. září 1764 františkánským knězem P. Leopoldem Schludenbachem z Hejnic. Časem přibylo vstupní schodiště a socha sedícího Ježíše s trnovou korunou. Poblíž nevysychající studny byl vybudován gloriet se sochou Panny Marie Immaculaty. V letech 1991-2007 památkově chráněnou křížovou cestu opravila Obec Jiřetín pod Jedlovou, která i nadále pečuje o její stav. K zajímavostem patří slavné návštěvy, roku 1779 si křížovou cestu prohlédl císař Josef II. a roku 1999 prezident Václav Havel.

Použitá literatura...

Jaburková, Iva: Křížové cesty u nás - Jiřetín p. J. In: Mlejn 10/2003
Mágrová, Klára: Křížové cesty Šluknovska je výstava v rumburské Loretě, která je k vidění do května (Jiřetín pod Jedlovou). In: Děčínský deník, 18. 4. 2011, s. 9
Smetana, Jan: Jiřetín pod Jedlovou. Obec Jiřetín
pod Jedlovou, Jiřetín pod Jedlovou 1989

Vilémov 1765-1766

Křížové cesty

Jedna z nejstarších křížových cesta Šluknovska byla postavena ve Vilémově. Najdeme ji v blízkosti pečlivě udržovaného poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie a kapličky s léčivou vodou. Na vrchu, kde stojí poutní kaple, byla ještě roku 1740 poustevna. Po smrti předchozího poustevníka se na jeho místo hlásil Jan Lorenz Müller z Wittichenau v Sasku. Nebyl přijat a zdejší poustevna již nebyla obnovena. V letech 1765-1766 bylo okolo starého hřbitova postaveno 13 sloupků zastavení a Boží hrob. Zakladatelem barokní křížové cesty byl majitel panství Lipová hrabě Leopold ze Salm-Reifferscheidtu. Zastavení památkově chráněné křížové cesty ve Vilémově respektovala terén, a proto byla postavena v nepravidelných rozestupech. Za každý sloupek byla vysazena lípa. Ojedinělé jsou drnové stupně ve stráni u poutního kostela, na nichž při kázání sedávali účastníci církevních slavností.

Použitá literatura...

Anonym: Kým byli, když žili? In: Vilémovské noviny, prosinec 1997
Jaburková, Iva: Křížové cesty u nás - Vilémov. In: Mlejn 2/2003
Mágrová, Klára: Výstava v rumburské Loretě Křížové cesty Šluknovska je k vidění do konce května (Vilémov). In: Děčínský deník, 16. 5. 2011, s. 9
Naňková, Věra: Kostel ve Vilémově. In: Z minulosti Děčínska a Českolipska III, s. 217-223 Severočeské nakladatelství, 1977
Píša, Jindřich: Církevní stavebně-historické památky a pověsti severočeského regionu Šluknovska. Velký Šenov, 1993. 47 s. Rukopis

Brtníky 1801-1804

Křížové cesty

Křížovou cestu v Brtníkách najdeme na západním svahu Křížového vrchu, nad silnicí do Rumburku. Na původně Mlýnské vrchu byla nejprve roku 1768 místním Bratrstvem Nejsvětější Trojice postavena barokní kaple Nejsvětější Trojice. Křížová cesta, která vyrostla na úpatí vrchu, vznikla jako v pořadí čtvrtá křížová cesta ve Šluknovském výběžku. Přístupovou cestu k vrcholu lemuje 13 výklenkových kaplí vybudovaných v letech 1801-1804. Součástí areálu je kaple Božího hrobu a Getsemanská zahrada se sochami spících apoštolů. Za zmínku stojí, jakým způsobem se křížová cesta při pobožnosti procházela. Výklenkové kaple byly postaveny ve dvou řadách naproti sobě, liché vlevo, sudé vpravo. Po křížové cestě se stoupalo po klikaté trase od jednoho zastavení k druhému až na vrcholek kopce ke kapli Božího hrobu. Zdevastovaná křížová cesta v Brtníkách prošla spolu s kaplemi v letech 1998-1999 opravou, kterou iniciovali a zahájili zdejší obyvatelé, a přispěla na ni Obec Staré Křečany.

Použitá literatura...

Břečková, Jana: Kostel sv. Martina v Brtníkách. In: Děčínské vlastivědné zprávy, ročník XII, číslo 1/2002, s. 50-56. Děčín: Okresní muzeum, 2002
Jaburková, Iva: Křížové cesty u nás - Brtníky. In: Mlejn 3/2003
Koch, Alfred: Heimatbuch des Dorfes Zeidler. 1965/66 In: Unser Niederland, Folge 535, Juni 1994, S. 172
Mágrová, Klára: Výstava Křížové cesty Šluknovska stále pokračuje (Brtníky). In: Děčínský deník, 11. 4. 2011, s. 9

Jiříkov 1817-1826

Křížové cesty

Křížová cesta v Jiříkově byla zřízena po obvodu bývalého hřbitova, rozkládajícího se okolo kostela sv. Jiří. Zbožná nadace občanů Jiříkova dodržela pravidla pro zakládání křížových cest, která stanovili františkáni. Jedním z nich byla i povinnost sepsat a uložit dokument o zřízení křížové cesty, aby i "pozdější lidé o náležitém zřízení přesvědčeni býti mohli." 14 sloupků zastavení pochází z let 1817-1826. Obnovu křížové cesty uskutečnila v roce 2005 Římskokatolická farnost Jiříkov. Výklenky jednotlivých sloupků zastavení byly osazeny reprodukcemi obrazů pátera Siegera Ködera, kněze z Ellwangen v Německu. Moderně pojaté obrazy znázorňují 14 tradičních výjevů křížové cesty. Křížovou cestu po obnově znovuvysvětil 22. 5. 2005 jiříkovský farář P. Pavel Tichý.

Použitá literatura...

Mágrová, Klára: Křížové cesty Šluknovska je výstava v rumburské Loretě, která je k vidění do května (Jiříkov). In: Děčínský deník, 18. 4. 2011, s. 9

Staré Křečany 1825-1833

Křížové cesty

Křížová cesta ve Starých Křečanech byla zřízena v centru obce podél kamenné zdi, která obklopuje barokní kostel sv. Jana Nepomuckého a bývalý hřbitov. 14 zastavení křížové cesty bylo zakoupeno v letech 1825-1833. O šedesát let později byla klasicistní výklenková zastavení obnovena. Zajímavé jsou osudy reliéfů z křížové cesty. V průběhu let se zde vystřídaly kamenné, dřevěné i malby na plechu. Původní kamenné reliéfy, jejichž autorem možná byl sochař Josef Salm z Nových Křečan, nahradil v letech 1890-1893 starokřečanský farář P. Franz Langhans za obrazy malované na plechu. Řešení se neosvědčilo a poškozené malby dal roku 1922 páter Franz Christoph Frost vyměnit za dřevěné reliéfy neznámého řezbářského mistra z Fulneku. Naposledy Římskokatolická farnost Staré Křečany křížovou cestu opravila v letech 2004-2005. Povalené sloupky zastavení byly vztyčeny, očištěny a do výklenků zastavení byly umístěny kopie obrazů s výjevy křížové cesty. Obnovy se dočkala i ohradní zeď.

Použitá literatura...

Mágrová, Klára: Výstava v Loretě Křížové cesty Šluknovska je k vidění do května (Staré Křečany). In: Děčínský deník, 2. 5. 2011, s. 9
Mágrová, Klára: Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Starých Křečanech. Římskokatolická farnost Jiříkov, 2009. 22 s.

Annaberg u Lobendavy 1829-1834

Křížové cesty

Památkově chráněná křížová cesta v Lobendavě se nachází na blízkém Anenském vrchu. Na mírném návrší stoupajícím od poutní kaple sv. Anny byla vybudována jako sedmá z celkem čtrnácti venkovních křížových cest ve Šluknovském výběžku. Křížová cesta na Annabergu doplnila areál hojně navštěvované poutní kaple sv. Anny z let 1775-1776, na jejímž vzniku se podílel majitel panství František Václav hrabě ze Salm-Reifferscheidtu a jeho matka Karolina z Dietrichsteinu. Křížová cesta byla vybudována v letech 1829-1834. Tvoří ji třináct výklenkových kaplí, které jsou uspořádány do tvaru podkovy, v jejímž středu je kaple sv. Anny. XIV. zastavení má podobu samostatně stojící kaple Božího hrobu. Křížová cesta na Annabergu byla rozšířena roku 1840, kdy byla vystavěna Getsemanská zahrada se sochami spících apoštolů, anděla a Krista. K zatím poslední opravě křížové cesty u Lobendavy došlo roku 1988 zásluhou pátera Františka Opletala. K zajímavostem areálu patřil pramen "zázračné vody". Pozůstatky studánky najdeme ještě dnes mezi skupinou lip při hlavní silnici do Lipové.

Použitá literatura...

Jaburková, Iva: Křížové cesty u nás - Annaberg. In: Mlejn 5/2003
Mágrová, Klára: Dnes začíná výstava Křížové cesty (Brtníky). In: Děčínský deník, 1. 4. 2011, s. 9
Mágrová, Klára: Poutní místa ve Šluknovském výběžku. Římskokatolická farnost Jiříkov, 2008. 14 s.
Píša, Jindřich: Církevní stavebně-historické památky a pověsti severočeského regionu Šluknovska. Velký Šenov, 1993. 47 s. Rukopis

Velký Šenov 1856

Křížové cesty

Křížovou cestu ve Velkém Šenově najdeme na jižním úbočí Křížového vrchu (původně Endlersberg), 900 m severně od kostela sv. Bartoloměje. O vznik křížové cesty ve Velkém Šenově se zasloužil Ambrož Hille z Velkého Šenova, bratr litoměřického biskupa Augustina Bartoloměje Hilleho. Jedenáctý litoměřický biskup křížovou cestu 8. 9. 1856 vysvětil. K výstavbě 13 klasicistních sloupků zastavení s prvky rokoka došlo roku 1856. Kamenná zastavení zhotovil sochař a řezbář Karl Otto z Velkého Šenova. Obrazy namaloval J. Birnbaum z Jiřetína pod Jedlovou podle předlohy J. Führicha. O šest let později přibyla kaple Božího hrobu se sochou ležícího Krista od sochaře Leopolda Zimmera z Krásné Lípy. Areál doplnila ještě kaple Kalvárie. Poničená křížová cesta byla opravena v letech 1997-2000. Rekonstrukci zahájil farář P. Václav Horniak a farníci Římskokatolické farnosti Velký Šenov. Přispělo na ni Město Velký Šenov. Zajímavostí křížové cesty je, že XII. zastavení (Ukřižování) bylo na křížové cestě ztvárněno hned třikrát - jako samostatné zastavení, v podobě velkého kříže s ukřižovaným Kristem a jako kaple Kalvárie.

Použitá literatura...

Jaburková, Iva: Křížové cesty u nás - Velký Šenov. In: Mlejn 6/2003
Mágrová, Klára: Výstava v Loretě Křížové cesty Šluknovska je k vidění do května (Velký Šenov). In: Děčínský deník, 9. 5. 2011, s. 9
Steinová, Nataša: Křížová cesta ve Velkém Šenově u Šluknova. In: Děčínské vlastivědné zprávy, ročník VIII, číslo 4/1998, s. 38-41. Děčín: Okresní muzeum, 1998
Píša, Jindřich: Církevní stavebně-historické památky a pověsti severočeského regionu Šluknovska. Velký Šenov, 1993. 47 s. Rukopis

Krásná Lípa 1857-1859

Křížové cesty

Vznik křížové cesty v Krásné Lípě zahájila otázka: Proč nemůže být i v Krásné Lípě křížová cesta? Položila ji kuchařka Apolonia Schleitnerová poté, co se zúčastnila svěcení křížové cesty ve Velkém Šenově. Na Kostelním vrchu, původně zvaném Wolfsgruben, byla vybudována v letech 1857-1859. 50 m západně od kostela sv. Máří Magdalény stávalo 13 sloupků zastavení, kaple Kalvárie a Božího hrobu. Díky dodatečně postaveným výklenkovým kaplím s obrazem Poslední večeře a Krista v Getsemanské zahradě měla charakter pašijové cesty. Křížová cesta byla demolována ve 2. polovině 20. století, kaple byly zbořeny, sloupky zastavení povaleny. Podobu původních obrazů neznáme. Není potvrzeno, že obrazy křížové cesty, nalezené roku 2011 v ŘKF Krásná Lípa, pocházejí skutečně z Krásné Lípy. Dochovala se skica akademického malíře Augusta Frinda z Krásné Lípy pro oltářní obraz "Kladení Krista do hrobu". Obraz věnovala do kaple Kalvárie Theresia Dittrich. S rodinou krásnolipkých mecenášů měla křížová cesta společného ještě něco. Vedlo na ni schodiště přímo od vily rodiny Dittrich.

Použitá literatura...

Belisová, N.: Putování po duchovním panství Krásnolipska. Ing. V. Hanák, Děčín 2005
Jaburková, Iva: Křížové cesty u nás - Krásná Lípa. In: Mlejn 7/2003
Koutová, Gabriela: Krásnolipský rodák malíř August Frind. Spolek přátel Krásnolipska, 2002. 12 s.
Lahmer, Robert: Gedenkbuch von Stadt Schönlinde. 1900
Mágrová, Klára: Výstava v rumburské Loretě Křížové cesty Šluknovska je k vidění do konce května (Krásná Lípa). In: Děčínský deník, 26. 4. 2011, s. 9

Království 1859

Křížové cesty

Na dohled nejstarší křížové cesty ve Šluknově byla na Kamenném vrchu (německy Steinhügel) v Království vybudována desátá křížová cesta Šluknovska. 700 m severovýchodně od kostela sv. Vavřince bylo v roce 1859 postaveno 13 sloupků zastavení, kaple Kalvárie, kaple Božího hrobu, Getsemanská zahrada, kaple Žaláře Krista a sloupek zastavení s obrazem Poslední večeře. Dřevěné reliéfy do výklenků zastavení vyřezal jedenatřicetiletý Josef May ze Šluknova, později nejvýznamnější řezbář 19. století ve Šluknovském výběžku. Ve 2. polovině 19. století usilovali farář P. Franz Kofer ze Šluknova a P. Wenzel Karl z Království o to, aby právě jejich křížová cesta byla tou bohatší a nápaditější, co do počtu zastavení, výzdoby a úpravy. Z tohoto důvodu mají ve Šluknově i v Království jinde nevídané umělé jeskyňky a kaple. Osudovým se pro křížovou cestu v Království stal rok 2003, kdy došlo k pokusu o odcizení kamenných zastavení. Krádeži bylo zabráněno, kamenná zastavení však na Křížovém vrchu zatím nenajdeme. Jsou uložena na jiném místě a čekají na obnovu poničeného areálu křížové cesty.

Použitá literatura...

Brejchová-Steinová, Nataša: Vzestup a pád křížové cesty v Království u Šluknova. In: Děčínské vlastivědné zprávy, ročník XI, číslo 1/2001, s. 58-61. Děčín: Okresní muzeum, 2001
Jaburková, Iva: Křížové cesty u nás - Království. In: Mlejn 8/2003
Mágrová, Klára: Výstava v Loretě Křížové cesty Šluknovska je k vidění do května (Království). In: Děčínský deník, 20. 4. 2011, s. 9

Fukov 1881

Křížové cesty

Křížová cesta stávala na hřbitově u kostela sv. Václava ve Fukově. Jako jediná z křížových cesta Šluknovska se do dnešní doby nedochovala. Zničena byla při demolici obce a odstřelu kostela sv. Václava dne 23. 9. 1960. Křížová cesta byla umístěna v prostoru při ohradní zdi nové části hřbitova, která navazovala na kostel sv. Václava. Vybudována byla roku 1881 jako jedenáctá křížová cesta Šluknovska a tvořilo ji 14 sloupků zastavení. O tři roky později byla pořízena Getsemanská zahrada s pískovcovými sochami apoštolů, anděla a Krista. Peníze na výstavbu křížové cesty byly získány prodejem hrobových míst. Zájemci si mohli vybrat, zda zaplatí hrobové místo se zastavením křížové cesty nebo bez něj. Z pořízení původně plánovaného obrazu Poslední večeře a zobrazení zbičovaného Krista Ecce Homo nakonec sešlo. Do dnešních dnů se dochovala jen pobořená ohradní zeď hřbitova a kamenný podstavec hlavního kříže. Roku 2000 byl vztyčen nový dřevěný kříž, který připomíná existenci kostela sv. Václava.

Použitá literatura...

Hošková, Helga: Fukov - vzpomínka na zničenou vesnici. Město Šluknov, květen 2010. 89 s.
Mágrová, Klára: Výstava Křížové cesty Šluknovska stále pokračuje (Fukov). In: Děčínský deník, 11. 4. 2011, s. 9

Rumburk 1899-1900

Křížové cesty

Pro městské radní v Rumburku byla stavba jedné z nejmladších křížových cest Šluknovska trnem v oku. Problémem bylo nejen shromáždění dostatečného finančního obnosu na její zřízení, ale také získání stavebního povolení. Se stavbou křížové cesty na Strážném vrchu (původně Hutberg, Johannisberg) začal ještě před jeho vydáním děkan P. Anton Ulbrich z Rumburku. V letech 1899-1900 bylo na návrší u barokní kaple sv. Jana Křtitele vybudováno 14 sloupků zastavení uspořádaných do podkovy. Stavební plány navrhl stavitel Josef Hampel z Rumburku. Kamenické práce provedl Stefan Winkler z Dolních Křečan. Ojedinělé reliéfy z pálené hlíny (terakoty) opatřené barevným nátěrem byly zakoupeny v Mayerově královském uměleckém ústavu v Mnichově. O rok později byl na zeď kaple sv. Jana Křtitele osazen reliéf Krista v Getsemanské zahradě. V roce 1908 bylo do středu křížové cesty přemístěno sousoší Ukřižování od sochaře a kameníka Josefa Salma z Nových Křečan, které původně stávalo na prostranství před budovou dnešního gymnázia.

Použitá literatura...

Jaburková, Iva: Křížové cesty u nás - Rumburk. In: Mlejn 4/2003
Mágrová, Klára: Výstava v rumburské Loretě Křížové cesty Šluknovska je k vidění do konce května (Rumburk). In: Děčínský deník, 29. 4. 2011, s. 9
Rybánský, Josef: Kaple sv. Jana Křtitele a křížová cesta na Hutbergu v Rumburku. In: Mandava 2010. Kruh přátel muzea Varnsdorf, Varnsdorf 2010, s. 22-28

Varnsdorf 1911-1912

Křížové cesty

Nepříliš známá křížová cesta vyrostla na nevelkém pozemku vedle novogotického kostela sv. Karla Boromejského (1903-1911) ve Varnsdorfu. Tzv. "kostel bez věže" najdeme v jižní části města. V letech 1911-1912 bylo Franzem Egerem zhotoveno 10 sloupků zastavení z umělého kamene, další čtyři zastavení v sobě ukrývá umělý kamenný pahorek. Novogotická křížová cesta byla posvěcena 2. 3. 1912 představeným kapucínského kláštera v Rumburku P. Thaddäusem Walterem. Kapucínští kněží vysvětili v 19. a 20. století i mnohé další křížové cesty na Šluknovsku. Pozoruhodné je spojení XI. až XIV. zastavení, která jsou ztvárněna jako umělý pahorek s Kalvárií, dvěma výjevy křížové cesty na bocích a výklenkem Božího hrobu na zadní straně pahorku. O obnově jedné z nejmladších křížových cest Šluknovska uvažuje Římskokatolická farnost - děkanství Varnsdorf.

Použitá literatura...

Mágrová, Klára: Výstava v Loretě Křížové cesty Šluknovska je k vidění do května (Varnsdorf). In: Děčínský deník, 6. 5. 2011, s. 9

Jáchym u Lobendavy 1914

Křížové cesty

Poslední křížová cesta Šluknovska byla postavena na vrcholu kopce Jáchym (Joachimsberg), 2 km severovýchodně od Lobendavy. Lobendavští tak mají na území své obce kromě křížové cesty na Annabergu ještě druhou křížovou cestu. Ta mladší na Jáchymu vznikla roku 1914 okolo kaple sv. Jáchyma. Kaple pochází z 2. poloviny 18. století a obnovena byla po požáru v roce 1914. Vybudováno bylo 13 sloupků zastavení v historizujícím slohu, dále kaple Božího hrobu a kaple neznámého určení. Patnáctý sloupek zastavení obsahoval nám neznámý výjev. K devastaci křížové cesty došlo asi v 60. letech 20. století. Díky odlehlosti a pozdní výstavbě se o vlastní křížové cestě dochovalo málo informací. Jednu ze zajímavostí se však díky pamětníkům podařilo dohledat. Na úpatí vrchu Jáchym stávalo ojedinělé místo meditace, se kterým se na jiném místě Šluknovska nesetkáme. Sedm zastavení znázorňujících Sedm bolestí Panny Marie (např. Panna Maria utíká s Ježíškem do Egypta a Panna Maria je přítomna ukřižování a smrti Ježíše). Zastavení měla patrně podobu obrazů malovaných na dřevě a připevněných na sloupky. Dochovala se jen torza sedmi žulových laviček.

Použitá literatura...

Jaburková, Iva: Křížové cesty u nás - Jáchym. In: Mlejn 9/2003
Mágrová, Klára: Výstava Křížové cesty Šluknovska pokračuje (Jáchym). In: Děčínský deník, 15. 4. 2011, s. 9
Minichbauer, Lubomír - Rež, Jaroslav: Kamenné památky v Dolní Poustevně a okolí. Petr Polda - nakladatel, Dolní Poustevna 2003, 34 s.
Píša, Jindřich: Církevní stavebně-historické památky a pověsti severočeského regionu Šluknovska. Velký Šenov, 1993. 47 s. Rukopis

Literatura k problematice křížových cest Šluknovska

Jaburková, Iva: Křížové cesty Šluknovska z pohledu zahradního a krajinářského architekta. In: Mandava 2011. Kruh přátel muzea Varnsdorf, Varnsdorf 2011, s. 32-37
Jaburková, Iva: Křížové cesty v české krajině. Doktorská disertační práce. Mendelova univerzita Brno / Lednice na Moravě 2007
zpět na Křížové cesty Šluknovska